“Vojtík bije hlavou ze spaní. Vždycky nejdříve o postel, ale postupně se ve spaní odpinoží ke zdi a mlátí zátylkem o zeď. Bývalý soused si myslel, kdoví co se to u nás děje. Dělá to od malého miminka, celé 4 roky. Někdy k němu vstávám i co hodinu. Je to hrozně náročný. Už nevím, co s ním mám dělat,” řekla mi Iva na začátku terapie.
“To musí být náročné. Obdivuju, jak to zvládáš! Tak se podíváme, kam nás Vojtík pustí a co se s tím dá dělat,” řekla jsem.
Energie jedu v systému
Naladila jsem se na Ivu, jeho mámu, a poté pozvala přes její systém Vojtíka ke spolupráci. On souhlasil, takže jsem se naladila přímo na něj.
Energie pracovaly a přelévaly se… a po chvíli jsme zavnímala, že jeho systém nese toxickou zátěž z pavoučího jedu.
“Kousl někdy Vojtu nějaký jedovatý pavouk?” zeptala jsem se Ivy.
“Ne, jeho ne. Ale v Latinské Americe, odkud je jeho otec, je to celkem běžné. Jedovatých pavouků je tam hodně. Vojta tam strávil i kus života, ale pavouků se nebojí a nikdy ho žádný nekousnul.”
“Aha, chápu. Asi to jde po rodu. Vyprávěl mi jeden homeopat, jak vytestoval jednomu svému malému klientovi homeopatikum na malárii. A pak se ukázalo, že jeden z jeho předků malárií skutečně prošel. Jeho systém si to prostě nese jako otisk v rodové zátěži,” uvažovala jsem nahlas.
Zůstala jsem v energii systému, který se skrze mou transformační energii čistil od energie pavoučího jedu.
“Patříš do našeho rodu!”
Po chvíli se v poli objevila starší černá žena. Její energie byla podivná a temná.
“To by mohla být matka jeho otce, je to taková čarodějnice. V jejich kultuře je temná magie normální a ona je tím docela prosycená,” řekla Iva.
Žena řekla směrem k chlapci, že si přeje, aby pokračoval v energii jejich rodu. že k nim patří.
Chlapec chvíli váhal.
Držela jsem léčivé pole.
Potom Vojta řekl, že on si volí jinou cestu. Že nechce jít cestou temnoty.
Žena naléhala.
Ale chlapec se jí poklonil a řekl, že jí coby své předkyni děkuje za život. Že ji má rád a respektuje její cestu a žádá jí, aby ona respektovala cestu jeho. A že zůstane jeho babičkou, ať je jakákoliv. A on si přeje být jejím vnukem.
Ona chvíli váhala… a potom směrem k němu roztála. Její energie změkla. Přijala ho i s jeho volbou.
Potom se jeho systém zanořil do hloubky.
Přerod.
Zůstávala jsem s ním. Držela jsem jeho i léčivé pole okolo nás.
Po nějaké chvíli se jeho systém opět vynořil s novou kvalitou energií. Počkala jsem, až se nové energie usadí a sezení ukončila.
Dozvuky…
Napjatě jsem čekala na Iviny zprávy. Mám k té ženě velkou úctu a i jako matka jsem jí přála, aby se její noční trápení ukončilo.
Druhý den ráno mi psala, že Vojtík zase tloukl hlavou, ale že se mu změnil výraz tváře. Jakoby z ní něco odešlo a jeho výraz je uvolněnější.
Po třech dnech přišly poměrně vysoké horečky.
A když zase odešly, Vojtovo tlučení hlavou bylo pryč.
..
Děkuju Ti, děkuji Ti, děkuji Ti! 
Jsem Ti neskutečně vděčná 
“